Druhý den skončil deštěm, který pokračoval celou noc až do rána třetího dne, které vás zastihlo v turistickém altánu Veksl u Mladějova. Protože jsme vyznavači hesla, že „není špatné počasí, je jen špatná nálada“, posnídali jsme, sbalili se a vydali se na cestu zpět do Hřebče.

Druhý den našeho třídenního výletu byl rozdělen na tři části – 1) sejít do Mladějova a najít průmyslové muzeum s úzkokolejnou železnicí, 2) Prohlédnout si muzeum a vykonat výlet vláčkem a 3) vyrazit z Mladějova směrem zpět k autu a najít si někde nocleh na druhou noc.

Hřebečovský hřbet a Hřebečské důlní stezky jsme měli na seznamu výletních cílů díky Toulavé kameře a hlavně Putování s párou. Takže lokalita byla jasná, teď jen naplánovat trasu a trefit se do provozu Mladějovské průmyslové železnice – úzkorozchodné tratě, která až do roku 1991 obsluhovala místní lupkové doly. Nakonec jsme zvolili víkendový výšlap „na těžko“, který vám v následující sérii článků přiblížím.

Táhlo mne to někam ven, podívat se na probouzející se jaro, ale nechtělo se mi na notoricky známá místa (jako jsou třeba bledule v Rakoveckém údolí nebo bledule v údolí  Chlébského potoka). Trocha googlení a objevil jsem kousek pod Brnem Údolí lásky. No kousek... Ono je to spíš u Znojma, ale autem jste tam z Brna za 35 minut. A nebudete litovat!

Pro pajdavého člena výpravy jsme hledali něco, co by bylo po rovině a nemoc dlouhé. Volba padla na zámecký park v Lednici. A byla to dobrá volba! Lidí poskrovnu a park má i na konci zimy co nabídnout.

Procházka tak na 3 až 4 hodiny (i s okouněním) ve východní části Chřibů nabízí jak místní typické bukové lesy s osamocenými pískovcovými skalními útvary, tak i studánky, jeskyni, několik přístřešků a, jako exkurzi do historie, staroslovanské mohylové pohřebiště. Počítejte s trochou bláta – naštěstí je v Kudlovické dolině také Kudlovický potok, kde se dá udělat základní očista.

Vždycky jenom projedeme. Tak tentokrát ne! Zastavíme v Chřibech u motorestu Samota a projdeme se na zříceninu hradu Střílky a k Čertovým kamenům. I studánka bude! Doporučujeme jako protažení na delší cestě autem. A ideálně výlet spojit s jídlem v motorestu – vaří tam opravdu chutně.

Takřka za humny máme nejhlubší (zatopenou) propast na světě, mnohokráte jsem kolem ní projížděl, ale nikdy ji neviděl – řeč je o Hranické propasti. Návštěva maminky v Lázních Teplice nad Bečvou je tím pravým důvodem to napravit a jít se k té veledíře podívat. Procházka je to krátká, tak na hodinku. Dá se natáhnout na zříceninu hradu Svrčov a vyhlídku sv. Jana, ale nám počasí zrovna nepřálo – foukal vítr a drobně sněžilo, tedy nic, co bychom v oblečení lázeňských šviháků potřebovali.

Hukvaldy - rozlehlý hradní areál uprostřed parku/obory na kopci nad stejnojmennou vesničkou známou díky Leoši Janáčkovi. Byli jsme tam poprvé a snad ne naposledy, protože návštěva hradu i parku stojí za ten krátký výšlap.

Na svátek osvobození jsme si s kamarádama naplánovali výlet na Znojemsko, k obci Hnanice, kde jsme chtěli navštívit jednu z nejznámějších a nejstarších Moravských vinic – Šobes. Z Brna jsme vyráželi 11:20 a na místo dorazili za necelou hodinu. Parkovali jsme na malém parkovišti před hotelem Vinice v Hnanicích.